← Blog

Most mezi dvěma světy: proč je v networkingu nejcennější ten nejneobvyklejší kontakt

9. listopadu 2026

Nejužitečnější kontakt v networkingu často není ten, kdo je vám nejbližší, ale ten, kdo vás spojí se zcela jiným oborem. Co o tom říká teorie strukturálních děr.

Síť kontaktů si lidé nejpřirozeněji budují tak, že se obklopí lidmi podobnými sobě – ze stejného oboru, se stejnými starostmi, se stejným slovníkem. Je to pohodlné a rychle to vytvoří pocit, že "síť roste". Jenže z pohledu sociologie networkingu je to přesně ten typ sítě, který vám přinese nejméně nového. Hodnotu totiž často nepřináší podobnost, ale rozdíl.

Když je síť příliš podobná sama sobě

Pokud se celý váš okruh kontaktů pohybuje ve stejném oboru nebo na stejných akcích, dřív nebo později narazíte na stejný problém: slyšíte dokola stejné novinky, stejné trendy a stejná doporučení. Sociologové tomu říkají informační překryv – čím víc se vaši kontakti znají mezi sebou, tím míň nových věcí vám síť jako celek může nabídnout, i když má na papíře stovky jmen.

Teorie strukturálních děr

Americký sociolog Ronald Burt v devadesátých letech popsal, co se stane, když mezi dvěma jinak nespojenými skupinami – třeba dvěma obory, komunitami nebo firmami – chybí jakékoli propojení. Takové prázdné místo nazval strukturální dírou a člověk, který je jako jediný dokáže přemostit, se podle něj ocitá ve výrazně výhodné pozici. Dostává informace z obou stran dřív než ostatní, umí je mezi sebou kombinovat a nabízet řešení, na které si lidé uzavření uvnitř jedné bubliny sami nikdy nepřijdou. Burt pro takového člověka použil latinský výraz "tertius gaudens" – třetí, který se raduje z propojení dvou cizích světů.

Proč nestačí jen velká síť

Mít spoustu kontaktů sama o sobě neznamená, že máte výhodu brokera. Burtovy pozdější studie ukázaly, že nejsilnější pozici mají lidé, kteří kombinují pevné jádro blízkých, důvěryhodných vztahů s rozmanitými kontakty mimo toto jádro, které se navzájem vůbec neznají. Jinak řečeno – nejde o to nahradit blízké vztahy cizími, ale doplnit je o lidi z úplně jiných koutů.

Jak se stát mostem v praxi

V běžném životě to znamená pár jednoduchých věcí: chodit i na akce mimo svůj vlastní obor, ptát se lidí z jiných profesí, co teď řeší, a hlavně – aktivně propojovat lidi, které poznáte, i když z toho sami nic nemáte. Právě ochota spojovat cizí lidi mezi sebou, ne jen sbírat vlastní kontakty, je to, co z člověka dlouhodobě dělá hodnotného prostředníka.

Zahraniční srovnání: čísla, co to dokládají

Mezinárodní organizace BNI, největší síť strukturovaného doporučovacího networkingu ve světě, je na tomto principu postavena přímo: do jedné skupiny může vstoupit jen jeden zástupce z daného oboru, takže se členové nepřekrývají a každý z nich se pro ostatní stává mostem do jiného odvětví. Podle posledního výročního reportu BNI z února 2025 jejích víc než 330 tisíc členů ve 76 zemích předalo za uplynulých dvanáct měsíců přes 16,8 milionu doporučení v hodnotě 25,2 miliardy dolarů obchodu. Takové číslo nevzniká náhodou – je to konkrétní důkaz, že propojování lidí z různých oborů dokáže vytvořit hodnotu, kterou by žádný z nich nedosáhl sám ve svém vlastním okruhu.

V My Networking Clubu se právě proto snažíme, aby se u jednoho stolu sešli lidé z co nejrůznějších oborů, a ne jen lidé si navzájem podobní. Nejde o to odejít z večera s vizitkou někoho, kdo dělá přesně to, co vy. Jde o to potkat člověka ze světa, do kterého byste se sami nikdy nedostali – a dovolit mu, aby se vy stali tím mostem, který mu chyběl.