← Blog

Jak si říct o doporučení, aby to nebylo trapné

16. listopadu 2026

Doporučení jsou nejlepší zdroj zakázek, a přesto si o ně skoro nikdo neřekne. Jak požádat o doporučení konkrétně, ve správnou chvíli a tak, aby to nikomu nebylo nepříjemné.

Zeptejte se v kterékoli skupině podnikatelů, odkud jim chodí nejlepší zakázky, a většina odpoví stejně: z doporučení. Zeptejte se jich ale, kdy naposledy o doporučení sami požádali, a v místnosti se rozhostí rozpačité ticho. Doporučení bereme jako něco, co buď přijde, nebo nepřijde – jako počasí. Ve skutečnosti se o ně dá říct. Jen to chce trochu odvahy a ještě víc přípravy.

Proč se nám do toho nechce

U nás má prosba o pomoc často příchuť slabosti. „Nechci nikoho otravovat," „působilo by to, že nemám dost práce," „když bude chtít, doporučí mě sám" – tyhle věty slyší každý, kdo se networkingu věnuje déle. Za nimi stojí obava, že žádost o doporučení vztah poškodí, že z kolegy nebo spokojeného zákazníka uděláme nedobrovolného obchodníka.

Jenže praxe ukazuje opak. Člověk, který je s vámi spokojený, vám obvykle rád pomůže – jen ho to sám od sebe nenapadne. Má vlastní starosti a vaše podnikání pro něj není téma, na které by myslel u večeře. Když mu neřeknete, že o doporučení stojíte a komu přesně byste mohli pomoct, nemá jak to udělat, i kdyby chtěl.

Pozor na jedno slavné číslo

V prezentacích o obchodu se často opakuje, že 91 % zákazníků by doporučení rádo dalo, ale jen 11 % obchodníků si o ně řekne. Číslo je to chytlavé, jenže jeho původ se nikomu nepodařilo dohledat – nikdo nezná průzkum, vzorek ani rok. Proto ho berte s rezervou.

Dohledatelná data jsou střízlivější, ale vyznívají podobně. Americká společnost Sales Insight Lab v roce 2021 zjistila, že zhruba 40 % obchodníků se o doporučení ptá jen zřídka, zatímco mezi nejúspěšnějšími z nich to soustavně dělá skoro polovina. Rozdíl mezi průměrem a špičkou tedy nemusí být v talentu, ale v obyčejném zvyku zeptat se.

A že to funguje ve velkém, ukazuje mezinárodní síť BNI: podle jejích vlastních údajů si členové za rok do února 2025 předali přes 16,8 milionu doporučení, ze kterých vzniklo obchodů za více než 25 miliard dolarů. Jde o čísla hlášená samotnými členy, takže nejsou úplně přesná, ale jasně ukazují, jak velká síla v soustavném předávání kontaktů je.

Konkrétní prosba místo obecného „kdybyste někoho věděli"

Nejčastější chyba je prosba tak obecná, že se na ni nedá odpovědět. Věta „Kdybyste o někom věděli, dejte mi vědět" zní zdvořile, ale druhý člověk v tu chvíli nikoho nevidí. V hlavě mu nic nenaskočí, kývne a zapomene.

Funguje to jinak, když dáte jeho paměti háček. Srovnejte větu „Hledám nové klienty" s větou „Pomáhám rodinným firmám, které řeší předání firmy další generaci. Neznáte někoho, kdo nad tím teď přemýšlí?" Po té první následuje ticho. Po té druhé si člověk najednou vybaví konkrétního souseda, švagra nebo dodavatele.

Čím úžeji popíšete, koho hledáte, tím víc lidí si na někoho vzpomene. Zní to paradoxně, ale lidská paměť pracuje s konkrétními situacemi, ne s kategoriemi. Pomůže i zmínit spouštěcí moment: kdo zrovna stěhuje kancelář, kdo přibírá první zaměstnance, kdo si stěžuje na účetní.

Kdy a jak se zeptat

Nejlepší chvíle je ta, kdy má druhý z vaší spolupráce dobrý pocit – po dokončené zakázce, když vám sám poděkuje nebo pochválí výsledek. Tehdy prosba nepůsobí jako vymáhání, ale jako přirozené pokračování rozhovoru.

Osvědčuje se několik jednoduchých zásad. Za prvé, usnadněte to. Nabídněte krátký text o sobě, který může dotyčný jednoduše přeposlat. Čím méně práce mu dáte, tím spíš to udělá.

Za druhé, nechte prostor pro „ne". Věta „Pokud vás nikdo nenapadne, úplně v pohodě" ubere tlak a paradoxně zvýší ochotu.

Za třetí, dejte vědět, jak to dopadlo. Kdo vám doporučil klienta, chce vědět, jestli jste ho nezklamali. Krátké poděkování a zpráva o výsledku je nejlepší pozvánka k dalšímu doporučení.

A konečně, myslete i opačným směrem. Kdo doporučuje druhé, ten je dostává zpátky. Ptejte se svých kontaktů, koho hledají oni.

Doporučení je odpovědnost, ne laskavost

Za každým doporučením stojí jméno toho, kdo ho dal. Když vás někdo pošle ke svému klientovi, půjčuje vám kus své důvěryhodnosti. Proto se vyplatí o doporučení žádat jen tam, kde jste si jistí, že dokážete slib dodržet – a pak se o nového klienta postarat o kus lépe než obvykle. Jedno zpackané doporučení dokáže zavřít dveře, které se pak otevírají roky.

Jak to vypadá v praxi

V My Networking Clubu je předávání doporučení přirozenou součástí každého setkání. Členové se navzájem znají, vědí, čemu se ten druhý věnuje a jaký klient je pro něj ideální – a proto si můžou doporučovat cíleně, ne naslepo. Prosba o kontakt tu není nic trapného, protože všichni přišli právě s tím, že chtějí pomáhat a nechat si pomoct.

Pokud vám doporučení zatím jen „občas přijdou", zkuste to tento týden jinak: vyberte si tři lidi, kteří jsou s vaší prací spokojení, a zeptejte se jich – konkrétně, s jasným popisem, koho hledáte. Možná budete překvapení, jak rádi vám řeknou ano.